Pohanka: bezlepková superpotravina

Ačkoli pohanka chutná jako obilí a její název v některých jazycích odkazuje na pšenici, není tomu tak. Výhoda: pohanka neobsahuje lepek a je proto dobrou alternativou i pro ty, kteří se musejí kvůli nesnášenlivosti lepku nebo celiakii stravovat bezlepkově. Chuť plodů pohanky je ořechová a velice silná. Pohanka je ale také bohatá na vitaminy a minerály, zejména vápník, a navíc obsahuje vitamin B. Tradiční ruské a polské pokrmy, jako jsou bliny, se připravují z pohankové mouky. V Itálii existuje druh těstovin pizzoccheri a ve Francii se s oblibou připravují z pohankové mouky palačinky.

Na Ukrajině byly nalezeny dosud nejstarší důkazy o tom, že se lidé pohankou živili již před staletími. Výměnou zboží se rostlina rozšířila až do Nizozemska a Německa, kde dávala dobré výnosy i na chudých, písčitých půdách. V důsledku stoupající intenzifikace zemědělství a používání hnojiv byla pohanka v 18. století téměř zcela vytlačena z polí. Dnes si pohanka nachází stále více příznivců, a to nejen jako bezlepková obilná náhražka, a opět se stále více pěstuje. Největší plocha pro pěstování pohanky se dnes nachází v Brazílii.

Pohanka je k dostání ve formě zrn, krupice, vloček a mouky a lze ji využít mnoha různými způsoby. Pohankové vločky zjemňují ranní müsli i karbanátky, kde je lze použít místo chleba ke spojení mletého masa. Zrna lze použít jako přílohu k jídlu podobně jako rýži a lze z nich uvařit i pohankové rizoto. Pohanková mouka je vhodná k přípravě palačinek nebo těstovin i k pečení sušenek.

Na co je třeba při konzumaci pamatovat

Neloupaná pohanka by se měla před přípravou důkladně oprat a konzumovat jen s mírou. Ve slupce je obsažena účinná látka fagopyrin, která je při nadměrné konzumaci škodlivá. Kdo chce mít jistotu, použije prostě vyloupaná zrna. Pohanka rychle žlukne. Proto by se měla skladovat chráněná před světlem ve vzduchotěsné nádobě a měla by se nakupovat spíše menší množství.

Pohanka obsahuje zhruba 10 procent kvalitních bílkovin. Její biologická hodnota je dokonce vyšší než u špaldy a prosa.